Tato webová stránka podporuje tři možnosti navigace v komiksu: vodorovný posuvník, šipky doleva a doprava na klávesnici a dotykovou obrazovku.

Komiks Stuarta McMillena s názvem Ropný vrchol . Titulní stránka. Horská dráha od Red House Painters. Černobílá kresba horské dráhy v opuštěném zábavním parku.M. King Hubbert upřel pohled do publika a začal svou řeč. 500 ropných geologů ztichlo když Hubbert vyslovil svou předpověď …o blížícím se úpadku jejich průmyslového odvětví.Byl čtvrtek 8. března 1956 a Hubbert byl hlavním přednášejícím na setkání Amerického ropného institutu v San Antoniu v Texasu. Hubbertova vystoupení často provázela kontroverze a toto ráno nebylo výjimkou.Pouhých pár minut před začátkem vystoupení byl Hubbert odvolán pódia z důvodu naléhavého telefonátu. Volal mu výkonný asistent firmy Shell Oil, ve které Hubbert pracoval. Zneklidněný kravaťák naléhal na Hubberta, aby „zmírnil“ tón a vynechal ze svého projevu „šokující“ předpovědi o úpadku ropného průmyslu.Hubbert ukončil hovor a sršel zlostí. Přemýšlel o lidech, se kterými byl nucen jednat. Lobbisté, podnikatelé, mluvčí. Lstiví obchodníci, kteří překrucují pravdu podle svých vlastních sobeckých zájmů.Hubbert byl vědec. Zajímala ho pouze objektivní pravda, bez ohledu na to, jak byla nepříjemná.vM. King Hubbert se narodil v roce 1903 v zapadlém městečku San Saba v Texasu. Hubbert nepřekročil hranice rodného Texasu až do svých 19 let, kdy se vydal za vzděláním do Chicaga. Cestoval nalehko a peníze mu vystačily pouze na cestu do Oklahomy. Našel si proto postupně několik brigád, aby měl svou cestu na sever z čeho financovat.Hubbert pracoval v týmu, jehož úkolem byla oprava poničené železniční tratě Union Pacific. Byla to tvrdá práce, která zahrnovala manipulaci s kolejnicemi vážícími půl tuny a zatloukání kovových hřebů pro zajištění kolejí.Po skončení této práce dorazil King Hubbert v září 1923 do Illinois a zapsal se na Chicagskou univerzitu. Hubbet chtěl získat co nejširší vzdělání. Po kurzech němčiny a matematiky pokračoval studiem přírodních věd.Když ho ve druhém roce jeho studia odchytil děkan, kterému již docházela trpělivost, a požadoval, aby si konečně zvolil svůj hlavní obor Hubbert pečlivě prostudoval studijní plány a zvolil si dvouoborové studium geologie a fyziky.Z Hubberta se díky jeho touze po vědomostech stal jeden z nejvzdělanějších geologů jeho generace. V roce 1926 se Hubbert zapsal na kurz ekonomické geologie, který ho obzvlášť ovlivnil. Uvědomil si, jak vysoké nároky na zdroje a energie klade moderní průmyslový svět. Hubbert pozorně pročítal data hovořící o rostoucí váze nákladu, který přepravují americké železnice.Vzpomínal na časy, kdy i on pracoval u železnice. Pot, dřina, úsilí, které byla třeba vyvinout, aby člověk dostal kolejnice na správné místo. Hubbert si povšiml, že lidské svaly byly překonány průmyslovými svaly jezdícími po kolejích.Parní stroje byly symbolem našeho dokonalého ovládnutí fosilních paliv. Běsnící oheň žhnoucí v nitru železného krunýře.Žár, který prudce a bouřlivě mění vodu na páru stlačuje písty otáčí koly žene mohutnou, supící lokomotivu vpřed pryč od koňských povozů, které nechává daleko za sebou.Koně vlastně předtím sloužili jako jakési solární lokomotivy poháněné sluneční energií, kterou získávali ze své potravy. Jejich možnosti však byly omezeny relativně nízkým energetickým potenciálem trávy a jejich biologickou potřebou spánku a odpočinku.V každé jedenáctikilogramové lopatě uhlí byla koncentrována energie vzniklá fosilizací zhruba 150 kilogramů rostlin. S hrubou silou parních strojů se koně nemohli srovnávat. Lidé najednou řídili jiné, mnohem silnější oře.Kurz ekonomické geologie na Chicagské univerzitě se zabýval studiem dat o světové těžbě. Hubbert si s úžasem povšiml, že množství vytěženého uhlí roste exponenciálně: zdvojnásobí se zhruba každých 12 let. Položil si otázku, jak dlouho může tento růst pokračovat. Kolik uhlí se na světě nachází?M. King Hubbert absolvoval s vyznamenáním v roce 1926, a hned poté nastoupil ke společnosti Amerada Petroleum na letní brigádu v severním Texasu.Mezi vrtnými věžemi pokračoval Hubbert ve svých úvahách o tom, jak obrovské změny mohou lidstvu fosilní paliva přinést.Jedna tuna uhlí. Uhlí i ropa patří mezi fosilní paliva ovšem zatímco v tuně uhlí je ukrytá energie pocházející ze 13 tun fosilizované vegetace…Jedna tuna ropy v tuně ropy se nachází energie ze zhruba 125 tun někdejšího rostlinného materiálu. Ropa je extrémně hustá „zeleninová“ polévka destilovaná ze slunečního svitu dávných let.Stejně, jako uhlí svou energetickou hustotou předčilo energii svalů živých tvorů ropa stejným způsobem překonala uhlí. Ve srovnání s výjimečnou energetickou hustotou ropy (45 MJ/kg) už energie ukrytá v uhlí (27 MJ/kg) nevypadala tak působivě jako dřív.Po přechodu od uhlí k ropě bylo proto možné udělat stejně velké množství práce za použití menší a lehčí dávky paliva případně použít stejnou dávku paliva pro vykonání většího množství práce.Na rozdíl od tvrdé práce v uhelných dolech byla těžba ropy relativně snadnou záležitostí. Občas stačilo vyvrtat díru a ropa začala sama vytékat na povrch.Navíc ropa i zemní plyn patří mezi tekutiny. Na rozdíl od neskladných kousků uhlí mohla být ropa pohodlně skladována v nádržích či cisternách nebo téci potrubím.Ropa umožnila lidem dosáhnout nových úspěchů na poli průmyslu. Je výchozí surovinou při výrobě plastů - zázračného typu materiálu který si brzy našel cestu do všech aspektů našeho života.Plasty rozšířily možnosti skladování potravin, a přispěly tak ke snížení plýtvání čerstvými produkty. Plasty mají svou nezastupitelnou roli ve zdravotnictví kde přispívají k prodloužení střední délky života.Ropa a zemní plyn poháněly zemědělské stroje……a daly vznik hnojivům, která stimulují růst plodin, a pesticidům, které regulují napadení škůdci čímž se zvýšila celková světová produkce potravin a s pomocí transportační sítě poháněné ropou bylo možné nasytit rostoucí populaci.Díky ropě došlo ke zrychlení ve stavebním průmyslu který měnil výšku i tvar zemského povrchu a vyšíval tmavé nitky silnic spojující skupinky stále vyšších novostaveb……rozpínajících se do šířky i do výšky.Byla to ropa, co umožnilo lidem poprvé vzlétnout a později také kroužit vysoko nad zemským povrchem.A ti, kdo nelétali, užívali výhod komunikace v reálném čase kterou umožňují satelity, vystřelené do vesmíru díky ekonomice založené na fosilních palivech.V roce 1956 pracoval Hubbert na své vysněné pozici ve firmě Shell Oil v Houstonu (Texas) a nacházel se na vrcholu své kariéry. Management měl ve svého „hvězdného geofyzika“ důvěru a poskytoval mu notnou dávku volnosti.Jeho pozice mu umožňovala provádět výzkum témat týkajících se ropné geologie a dobývání zdrojů. Hubbert se směl věnovat libovolnému tématu, které ho zajímalo a v roce 1956 ho zajímaly ropné rezervy Spojených států. Vyvinul novou metodu, která vylepšila stávající techniky průmyslu. Na setkání Amerického ropného institutu (API) v roce 1956 bylo vše připraveno pro Hubbertovo vystoupení.6. března 1956: King a Miriam Hubbertovi přijíždějí na setkání API a přivážejí s sebou 700 kopií Kingovy studie. Při jízdě po dálnici spojující Houston a San Antonio pozoroval King Hubbert vrtné věže, které se míhaly kolem.Hubbert dobře rozuměl fungování jednotlivých ropných vrtů, což mu umožnilo formulovat svou teorii. Povšiml si, že objem vytěžené ropy kopíruje vždy stejnou křivku ve tvaru zvonu. Těžba ropy sice probíhá po celou dobu existence vrtu, ovšem objem produkce se rok od roku mění.Čerstvě vyvrtaný pramen má pomalý start ale produkce se postupně zvyšuje.Každým měsícem a každým rokem se vytěží více barelů než v předchozím období. Doba, po kterou proud ropy sílí, je však vždy omezená.V polovině životnosti ropného vrtu přestane být možné nadále zvyšovat objem vytěžené ropy. Proti vrtařům se spiknou geofyzikální faktory, které nemůžeme ovlivnit.Tlak se snižuje a křivka produkce vrtu zamíří směrem dolů. Bez ohledu na úsilí ropných společností začne objem těžby po dosažení svého vrcholu opět postupně klesat. Každým měsícem a každým rokem produkuje vrt méně barelů než v uplynulém období.Těžba ropy z daného vrtu tím ještě nekončí ropa však proudí stále v menším a menším množství až nakonec produkce klesne na nulu a vrt je vyčerpán.Hubbert dokázal zkušenosti plynoucí z výzkumu drobnějších problémů chytře aplikovat na komplexnější problémy.Hubbert si uvědomil, že objem produkce ropného pole není nic jiného než součet produkcí jednotlivých ropných vrtů v dané oblasti. Objem produkce každého jednotlivého vrtu kopíroval svou vlastní zvonovitou křivku……takže když se tyto vrty daly dohromady a sečetly výsledkem byla opět zvonovitá křivka skládající se z růstu, vrcholu a klesání, kterou se řídilo ropné pole jako celek.Hubbert zašel ve své úvaze ještě dál a uvědomil se, že objem produkce konkrétního státu je jednoduše součtem produkcí jednotlivých ropných polí na daném území. Některé americké státy (např. Pensylvánie) se už tehdy nacházely v sestupné části své zvonovité křivky.Při pohledu z ještě větší dálky Hubbert nahlédnul, že objem produkce ropy USA není ničím jiným než součtem produkcí jednotlivých amerických států. Stejně jako jednotlivé ropné vrty, ropná pole i jednotlivé americké státy, byl i ropný průmysl USA po počáteční fázi růstu a dosažení vrcholu odsouzen k postupnému klesání až na nevyhnutelnou „nulu“.Klíčovým poznatkem Hubbertovy studie z roku 1956 bylo porozumění tomu, jaký je rozdíl mezi fungováním ropy, která pohání naši ekonomiku……a fungováním ropy, která pohání naše automobily.Pokud naplníme nádrž auta palivem, auto pojede dobře celou cestu. Bude schopné jet stále stejně rychle, uvézt stále stejný náklad……až dokud se jeho nádrž nevyprázdní a motor se nezastaví.Hubbert věděl, že ropa, která pohání naši ekonomiku, se chová odlišně. Ropný motor naší ekonomiky se nejprve začal pomalu roztáčet a časem postupně zrychloval.Avšak na rozdíl od motoru automobilu, který je schopný jet na plné otáčky, až dokud nepřemění poslední zbytky paliva na výfukové plyny ekonomika poháněná ropou ztrácí svou sílu a rychlost postupně jak rok co rok ubývá množství vytěžených barelů stále dražší a dražší ropy.King a Miriam Hubbertovi dorazili do svého hotelu v San Antoniu kde je k jejich překvapení obklopili novináři!Hubbertův názor na zvonovitou křivku ropné produkce byl znám již před konferencí. Ovšem onou senzací, po které novináři lačnili, bylo načasování. Kdy podle Hubberta nastane bod zlomu?O dva dny později se Hubbert postavil za řečnický pult a skoncoval se všemi spekulacemi. Předpověděl, že ropná produkce kontinentální části USA dosáhne svého vrcholu během následujících 15 let tedy že od 70. let bude produkce ropy klesat.V době, ve které množství vytěžené ropy rok od roku stoupalo, to byla šokující předpověď. Navzdory slunečnému počasí však Hubbert za horizontem cítil blížící se stmívání. Své úvahy objasnil pěti stům přítomných geologů.Díky svým znalostem geologie a matematiky se Hubbert nenechal oklamat rostoucí křivkou. Díky geologii věděl, že se na území USA nachází jen omezené množství surové ropy, kterou je možné vytěžit. Díky matematice chápal, že objem produkce musí nakonec klesnout zpět na hodnotu prakticky rovnou nule.Hubbert přistupoval k problému jako inženýr, který staví horskou dráhu. Při stavbě byl omezen třemi základními podmínkami: Omezení 1: Množství dostupných nosníků na stavbu dráhy je pevně dané. Omezení 2: Dráha musí začínat na „nule“. Omezení 3: Dráha musí „na nule“ i končit.Prvním Hubbertovým úkolem bylo nalézt odpověď na otázku, kolik barelů ropy je možné na území USA vytěžit. V průmyslové mluvě se toto označuje jako americké „ropné rezervy“. Díky své znalosti geologie uměl Hubbert z dat, která byla k dispozici, vybrat ten nejpřesnější údaj. A toto číslo odpovídalo v analogii s horskou dráhou počtu nosníků, ze kterých se dráha staví. (Omezení 1)Poté Hubbert odhadl, jak velká část dráhy je již postavená. (Omezení 2) Americká horská dráha se začala budovat „od bodu nula“ v roce 1859 a v roce 1956 byla už zhruba třetina dostupných nosníků součástí stávající dráhy.Hubbertovým úkolem bylo navázat na tuto již hotovou část dráhy a dovést ji bezpečně zpět na zem („na nulu“). (Omezení 3). Jeho stavební možnosti byly omezené.Jelikož měl k dispozici omezený počet nosníků, mohl volit ze dvou možností: Buďto vystavět dráhu do ještě větší výšky a poté ji velmi strmě dovést zpět na nulu. Nebo postavit méně strmou křivku, která nedosahuje do takové výšky a která poté klesá pozvolněji a dosahuje dál.Hubbert byl omezen množstvím vytěžitelné ropy (ropnými rezervami). Hubbert byl omezen množstvím ropných rezerv a faktem, že jednoho dne se ropný průmysl musí vrátit zpět k „nulové“ produkci. Tento fenomén nazval Hubbert „Ropný vrchol“ a předpověděl, že ropná produkce USA dosáhne vrcholu v období mezi rokem 1966 a 1971.Hubbertova předpověď byla neúprosná a šokující zároveň však byla jedinou teorií, kterou po prostudování Hubbertových dat přijala většina geologů. Odezva ostatních představitelů amerického ropného průmyslu však nebyla tak pozitivní.Hubbertova teorie ohrozila možnost pokračovat dál „ve starých kolejích“. Jeho data ukázala, že vyčerpání ropy není jen vágní koncept, který se bude týkat generace našich vnuků ale že americký ropný průmysl začne v brzké době upadat. Ropný boom byl již téměř u konce.Pro některé z vedoucích pracovníků ropných společností a byrokratů vládní organizace Geological Survey to byla nepřijatelná myšlenka. Koneckonců na ropě závisely jejich pracovní pozice a budoucnost jejich průmyslového odvětví. S hrozbou ropného vrcholu si dělalo hlavu velké množství odborníků.Konkurenční prognostici přispěchali se záplavou nových odhadů s „přijatelnějšími“ čísly. Alternativní předpovědi však byly sepsány zejména ekonomy, kterým chyběla Hubbertova hluboká znalost geologie a fyziky a bylo v nich množství zarážejících chyb.Některé studie hrubě nafoukly velikost amerických ropných rezerv na až třikrát větší hodnotu oproti Hubbertovým kvalifikovaným odhadům. Takové předpovědi byly založeny na spekulacích o budoucím objevení nových ropných nalezišť v oblastech, ve kterých byl výskyt ropy nepravděpodobný.Jiní nerealisticky spekulovali o způsobech, jimiž by mohli vrtaři ropu vytěžit a předpokládali, že je možné udržet exponenciální tempo produkce až do načepování úplně posledního barelu. Načež spadli na nulu a celý ropný průmysl ze dne na den ukončili.Hubberta zajímala pouze přesnost jejich předpovědí, nikoli jejich popularita. Držel se svých zbraní a nenechal se rozhodit narůžovo lakovanými předpověďmi neznalých ekonomů kteří své předpovědi neustále upravovali tak, aby odpovídaly těm nejoptimističtějším z dostupných odhadů.Hubbert svou teorii často veřejně prezentoval a snažil se zvýšit obecné povědomí o ropném vrcholu. Lidé v něm viděli člověka s opravdovým zájmem o společnost a životní prostředí a pro mnoho lidí se stal hrdinou. Ovšem i přes podporu veřejnosti si Hubbert nepřestával uvědomovat, že jeho teorii doopravdy prověří až historie.Šedesátá léta se přehoupla v léta sedmdesátá a – přesně jak Hubbert předpokládal – objem produkce ropy v USA dosáhl v roce 1971 svého maxima a začal pomalu klesat.Bez ohledu na špičkové technologie a obrovskou snahu amerického ropného průmyslu bez ohledu na vysoké ceny a silnou poptávku…… zaškrtila proud ropy geofyzikální omezení a produkce ropy začala klesat. Ropa sice stále ještě tekla tekla však v menším množství než dříve. V zemi se sice stále ještě skrývalo velké množství ropy na rozdíl od ropných gejzírů z předchozích dob se však tato ropa nacházela v menších, hlubších a ošidnějších úložištích.Hubbertova teorie o ropném vrcholu Spojených států se potvrdila již v průběhu jeho kariéry a proto se Hubbert následně zaměřil na jiný, obecnější problém. Hubbert byl přesvědčen o tom, že vzhledem k neobnovitelnosti ropy je při těžbě jejích omezených zásob nevyhnutelný i světový ropný vrchol.Hubbert argumentoval tím, že vrtaři mohou těžit pouze tu ropu, kterou dříve objevili. A množství ropy, kterou se ropným společnostem dařilo objevit, od poloviny 60. let každým rokem klesalo. A když klesá množství nových ropných nalezišť bude dříve či později muset začít klesat i objem produkce ropy.Hubbert viděl, že světový úpadek těžby ropy bude v 21. století nevyhnutelný. Ropný průmysl časem postupně vyčerpá větší a příhodnější ropná pole a bude nucen těžit z menších a méně příhodných polí.Spojené státy dokázaly „vyřešit“ problém klesající domácí produkce tím, že zvýšily import ropy z jiných zemí ale Hubbert si uvědomoval, že až dosáhne vrcholu celosvětová produkce ropy, nebudeme již mít žádná další místa, odkud ropu dovážet.Navíc bude posun lidstva za hranici éry ropy zcela jistě velmi nepohodlný krok. Zvykli jsme si na to, že se energetická hustota našeho primárního průmyslového paliva opakovaně zvyšuje. Čas od času jsme staré palivo vyměnili za nové a lepší, která bylo levnější, lehčí a výkonnější.Poprvé v historii se však zdá, že naše stávající palivo – ropu – budeme nuceni vyměnit za méně kvalitní náhražku. Žádná z mnoha dostupných alternativ nemůže soupeřit s cenou, příhodností a výkonností ropy v době jejího nevětšího rozmachu.Vypadá to, že po ropném vrcholu a vrcholu fosilních paliv obecně už nebude možné pokračovat v cestě kupředu a nezbyde než vrátit se zpět k civilizaci, která si vystačí s nižším množstvím energie.Pro náš svět s rostoucí populací a zvyšující se spotřebou energie předvídal Hubbert příchod nepohodlného období adaptace.Éru fosilních paliv považoval Hubbert za krátké, přechodné období lidské historie. Překreslil svůj proslulý graf Hubbertovy křivky a upravil dříve úzký časový výsek tak aby se časová osa rozpínala 5 000 let do minulosti……a 5 000 let do budoucnosti.V grafu s takovým měřítkem vypadá křivka znázorňující produkci fosilních paliv jako mohutný sloup – jen co se prudce zvedne, hned zase klesá. Po milióny let vznikající bohatství spálené v jediném vzplanutí někdejšího slunečního svitu……které vzápětí opět vyhasíná. Po jednom použití vyčerpané už navždy. Všechny zásoby vypotřebované v průběhu několika málo generací.Hubbertovo poznání nás nutí přehodnotit naši představu o světové ekonomice a energii, která ji pohání. Ropný vrchol však neznamená „konec ropy“, jak se lidé často mylně domnívají. Týká se situace, kdy produkce ropy dosáhne svého maxima a začne neúprosně klesat.Teorie ropného vrcholu neřeší problém, který nastane ve chvíli, kdy ukazatel paliva klesne na nulu. Řeší situaci, kdy bude ukazatel paliva v polovině a kdy náš ekonomický motor začne zpomalovat.O tom, že ropný vrchol nastane, nelze pochybovat. Nastane bez ohledu na názory těch, kdo budou právě u moci. Nastane bez ohledu na to, jak moc budeme chtít, aby horská dráha nepřestávala stoupat nebo aby alespoň zůstala nahoře a navěky vedla rovně.Omezují nás geofyzikální hranice. Za každoročním prodloužením dráhy stojí odčerpání z našich konečných ropných zásob.Je pravděpodobné, že dráha už nikdy nebude dosahovat o moc výš než tam, kde je dnes.Nebudeme si vědomi toho, že jsme již překročili vrchol dokud se neohlédneme za sebe až začne naše jízda dolů.Stejně jako u opravdové horské dráhy nemusí být naše cesta tak hladká, jak jsme předpokládali. Mohou zde být nečekané skoky nahoru i dolů dny dostatku i krizové dny. Nové technologie, nové objevy. To hlavní však zůstává stejné. Ropa patří mezi neobnovitelné zdroje energie které vyčerpáváme mnohem, mnohem rychleji, než jak je příroda schopná je doplňovat……a v současné době už jsme vyčerpali snadno dostupná ložiska. Nelze pochybovat o tom, že míříme směrem dolů.Z vrcholu ropné křivky vidíme svět z nejvýhodnější pozice, na které se kdy lidstvo nacházelo.Stát na vrcholu a vědět o tom nám umožňuje vidět a uvědomovat si věci v pravém světle.Shlížíme shora na naše impozantní a velkolepá díla.Vidíme moudré investice, které nám budou nadále sloužit i poté, co ropa dojde……ale i zbytečná plýtvání, která jsme neměli dopustit.vBudou fixovaní na možnosti, které poskytovalo již skončené období blahobytu. Neochotní akceptovat naši novou energetickou realitu.Během našeho klesání budeme možná proklínat naše dřívější rozhodnutí i ty, kdo se o ně zasloužili.Možná budeme ztrácet čas osočováním druhých. Hledáním viníků, kteří nás dovedli až sem.Těch, kdo to přeci měli vědět. Těch, kdo nesou vinu.Těch, kdo promrhali naše zdroje a nelogicky navrhli svět závislý na nekončícím přísunu ropy.Nic z toho nám teď nepomůže.Dráha, která nás zavedla sem, je již hotová. Nemůžeme vrátit čas zpět.Za vrcholem se naše pozornost stočí od litování minulosti k zájmu o budoucnost.Polovina ropy je spotřebována. Druhá polovina zbývá.Jakým způsobem zbývající ropu využijeme?

Podpořte mé jedinečné komiksy! Stante se finančním patronem s pomocí služby Patreon! Přispívejte na mé komiksy měsíční platbou. Potřebujete další informace? Podívejte se na mé video!
• Pokud se mi chcete odměnit za svůj čtenářský zážitek, také se můžete stát pravidelným měsíčním patronem pomocí Patreon.com.
• Pošlete tento komiks přátelům a známým pomocí http://bit.ly/vrchol
Zjistěte více o tom, jak ropný vrchol (a globální oteplování, růst populace a další fenomény) ovlivní naši budoucnost.

Komentáře

Name *
Email *
Zpráva *